Kamenná kolonie

Znáte Kamennou kolonii ve Štýřicích?  Ne? Ale to byste měli!

V Brně jsem čtvrtým rokem a mám to tu už poměrně prolezlé. Je to rušné místo, jde s dobou, čas tu běží rychlostí světla, a než se otočíte kolem dokola, díváte se na úplně jiné město.

Tohle všechno neplatí o Kamence. A já to tam miluju.

"Svérázná osada" je asi správná definice. Podivné místečko pár minut od výstaviště se krčí pod hřbetem Červeného kopce. Před sto lety si tu kolonie chudých dělníků postavila pár domků přímo ve vytěžené části pískovcového lomu, většina osady je vlastně obklopená skálou, a protože to celé vzniklo nelegálně... je to tu těžce alternativní dodnes! <3

Původní domky mají často tu nejzvláštnější architekturu a je to tu doslova "kámen na kameni", dveře na dveřích a plotek na plotku. V kamence jsou ty nejmenší uličky vedoucí do dalších malých a menších uliček a končící u dveří do "někam". 

Většinu času máte pocit, že lezete někomu do dvora. Jakmile překonáte tuhle nepříjemnost, můžete se začít kochat.

Znáte ty typy lidí, kteří disponují tak obrovskou láskou ke všemu krásnému, že nevyhodí nikdy nic? Here we go. Osada prostě žila a žije sama za sebe. Stala se kolonií tak nezávislých a svobodných lidí, že se i dneska ocitáte v úplně jiném světě. A vidíte to už na domech.

Sošky, květiny, mozaiky, kamínky, dřívka, trofeje... Místo pro život jako odraz do duše majitele. Svoboda. Fantazie. Nádhera.

"Proč furt fotíš každou pitomost?" "Snažím se zachytit tu náladu..."

I když jsou některé domy (vilky) o poznání novější a rozhodně ne původní, nechybí jim nádech jisté extravagance. Jakoby tu Duch doby žil i po sto letech. 

Některé domy působí trochu strašidelně. Zklamalo mě, že z tohoto stavení od poslední návštěvy zmizela kravská lebka. Já jsem jinak děsný hrdina, ale když jsem při focení detailů zaslechla šramot za dveřmi, odspěchala jsem zevlovat o dveře dál. Kdybych byla Ježibaba, žiju rozhodně tady. :)

Rostliny jsou jedna z věcí, které zdobí skoro každý dům. Víno, břečťan, ale i růže. Ne na sílu, ale s takovou lehkostí, jakoby zdejší lidé žili ve věčném souladu s přírodou. A obecně se vším.

Kdyby někdo ještě pořád váhal, jestli mu procházka do Kolonie stojí za menší výšlap do kopce...

...osada je sídlem tolika koček, že musí mít v každém domě aspoň dvě. :))

A abyste si vzpomněli...

Můžete si za pět dobrovolných (a nekontrolovaných) korun pořídit pohlednici s obrázkem Kamenky z vyhlídky. A přidat razítko pro štěstí.

PS: Před půl rokem jsem někomu o Kamence vyprávěla a zjistila, že je na internetu (!!!) zoufalý nedostatek fotek, které by třeba jen částečně předávaly dojmy tohoto místa. 

Fotila jsem jako šílená, tak snad se k vám dostane aspoň maličký závan atmosféry osady, kde se zastavil čas.

Krásné slunečné dny, ať jste, kde jste.