Tři radosti

"Dnešek je jistě nesmírný zázrak." Já mám Wolkera děsně ráda a z nějakého důvodu mi tahle věta vytane na mysli každý den, který se tváří jako tragédie. Nevím proč, ale trochu to pomáhá.

Jako by mohlo být i hůř, nebo co.

Špatný den nemusí být jedna pekelná katastrofa, stačí spousta malých nepříjemností a otravností. Takové otravnosti mají tendence nalepit se jedna na druhou, a já pak chodím po městě jako obří negativní magnet. 

Ale dobrý. Dnešek je zázrak a já už mám pokoj.

Z téhle fotky mám radost. Sem tam se zadaří i nějaká neobyčejná.

Dostala jsem Tillandsii na převýchovu. Mí drazí rodičové tenhle (očividně nevhodný) dárek stihli za rok málem zahubit láskou. Tenhle druh má naštěstí tendence přežít i méně zodpovědným pěstitelům.
Ionantha byla napojena, vyživena a zahrnuta péčí a já jsem teď jako na trní, jestli to zvládne.

Včera jsem zkazila čaj. Byla to tak nesmyslná chyba, že ještě teď kroutím hlavou. Podívala jsem se na správnou přípravu, teplotu vody a dobu louhování.... a nasypala tam úplně jiný sáček. Cool.
Aspoň jsem si připomněla, proč je ten čajový rituál důležitý a nesmí se zanedbat. Čaj potřebuje klid. Čas.
A soustředění. Při přípravě nesmí člověk dělat tři další věci (od toho je káva ;)

Na fotce není ten, který jsem zkazila, ale Dian Hong Jin Hou. Úžasná třída Zlaté opice, v obchodě mi málem vypadly oči. Lístky jsou naprosto nádherné, ochmýřené, zlaté, přesně jako opičí ocásky.

A konečně...

Tyhle náušnice jsou mini dárek, ze kterého mám taky dobrý pocit. Hrníčky koupené- cappuccino 

malované. Kdo to kdy viděl nosit na uších prázdné šálky? :) Posílala jsem je schované v dopise a jako vždy... nepřišly včas.

Ale to už bych po tomhle dni asi chtěla příliš.
Mějte hezký a zázračný víkend.