Na stěnu

Ne že bych nedělala nic zajímavého. Právě naopak. Odtud pramení můj nedostatek času na svůj i vaše blogy, za což se velmi omlouvám a pokusím se v následujících dnech polepšit. :)

Dneska se těším z článku, který jsem vám chtěla ukázat už dávno.
Obrazy máme už aspoň měsíc.

Malbu jsem studovala jen rok. Brzo jsem zjistila, že moje cesta povede spíš směrem ilustrace, ale o to větší mám k malířům úctu. Je to totiž pěkná dřina. :)

I když mě jen tak něco k malbě obrazů nepřinutí, zůstala mi láska k abstrakci a chuť tvořit spontánně formou "automatické malby".

Jednoduše řečeno- vzít barvičky v co největším množství a patlat. Patlat co mě napadne, hrát si s detaily, nebo naopak divoce mávat štětcem. Rozmývat nejsušší zbytky akrylu, nebo lít barvu přímo z tuby. Fantazii se meze opravdu nekladou a z mých zkušeností právě takhle vznikají nejlepší věci.

Když jsme v létě začali okupovat náš nový samostatný byt, věděla jsem, že bude konečně příležitost uskutečnit můj velký patlací plán. Společný.Přítel se na myšlenku společného abstraktního obrazu tvářil vždycky velmi pozitivně... alespoň do chvíle, než skutečně dostal do ruky štětec. Takhle bezradného jsem svého Velkého chlapa ještě neviděla. "A co s tím mám dělat? Já tomu vůbec nerozumím." Pro mě něco zcela automatického a přirozeného se stalo nepřekonatelným problémem. "Prostě maluj!"

A tak jsme malovali.

I když nám pod rukama nevzniklo žádné veledílo, jsem na náš obraz pyšná. Ve chvíli, kdy se trochu osmělil a začali jsme si vzájemně "lézt do zelí", přišla ta pravá legrace. On ničil moje umírněné valéry a já jeho pracně vydřené promíchávání. Já intuitivně ladila odstíny, on si vybral žlutou.



Finální obraz je pro mě Vznik a zánik. Možná na dně oceánů... i když jsme netvořili nic úmyslně, našla jsem v dolní části (poté, co se definovala dolní část) velkou požíračku, která může v tomhle okamžiku vtahovat všechno do sebe a nebo zároveň tvořit a vydechovat zcela nové světy.
Dobrý, ne? :))

 A protože nám zbyly kousky lepenky, které jsme na drsňáka použili místo plátna, vyrobila jsem si ještě svou vlastní malou abstrakci. Do které se mi nikdo nepletl!

Tenhle obraz nám visí v kuchyni, jméno ale zatím nedostal. I když je to takové ticho před bouří, doteď se mi nepředstavil. Možná se prozradí vám? :)

Malujete? Malujte! Nebojte se, že něco zkazíte, barvičky jsou milosrdné a pokud se zbavíte nutnosti stvořit Králíka s každým chlupem a budete jen patlat, můžete na plátno zobrazit pár pěkných emocí. Nebo třeba na lepenku...

Mějte se krásně a barevně!